lang-icon

Zimní Island - fotoreportáž

Publikováno v Cestopisech 1+2/2012
Island se mezi turisty těší stále větší oblibě. Těsně pod polárním kruhem je léto krátké a nikterak teplé, průměrná teplota nejteplejšího měsíce dosahuje pouze 10 stupňů Celsia. Příjemné počasí zde tedy nečekejte, i v létě často prší a fouká všude přítomný vítr. Zatímco většina návštěvníků se do země “ohně a ledu”, jak je Island často stereotypně popisován, vypraví během krátkého arktického léta, po zbytek roku si ostrov žije svým vlastním životem. Zima je ale na Islandu na rozdíl od léta hodně dlouhá. Samotný Viking Flóki Vilgerdarson, který zřejmě jako první na Island připlul a následně tam přezimoval, dal nové zemi jméno Iceland, tedy ledová země. A měl pravdu, v zimě je Island velmi nehostinný. Island se surovou a drsnou tváří, bez letní turistické přetvářky. 


Reykjavík
Zatímco Island během zimy víceméně zamrzá, v hlavním městě Islandu to žije pořád. Přestože má Reykjavík jen něco málo přes 100 000 obyvatel, může se pochlubit zejména velmi živou a svéráznou kulturou. V centru města se nachází vodní nádrž Tjörnin, v jejímž okolí se rády procházejí zdejší kachny, zejména potom před sousedící islandskou národní bankou.



Ring road
Okolo celého ostrova vede silnice č. 1 Hringvegur, která je také označována jako Ring road. Tato silnice má pro dopravu po ostrově zcela nezastupitelnou funkci. Přestože je tento 1350 kilometrů dlouhý okruh celý vyasfaltován, je pro dopravu v zimě jistě vhodnější terénní vozidlo.  



Snaefelsness
Absence slunce na poloostrově Snaefelsness je pro nás nepředstavitelná. Během islandské zimy je slunce velmi nízko pouze nad jižním obzorem, na severní stranu hornatého poloostrova tak část zimy nedopadne jediný sluneční paprsek. Ve zdejších rybářských vesnicích jako je např. Ólafsvík první jarní dotek slunce náležitě oslaví.



Geotermalní energie
Využití geotermální energie nezná na Islandu mezí. Teplo získávané ze země je zde běžně využíváno k výrově elektřiny. Díky tomuto čistému zdroji energie a absenci jakéhokoli průmyslu má Island jedno z nejčistších ovzduší na Zemi. Mimo výroby elektrické energie je geotermální teplo využíváno i k vytápění domácností či skleníků na pěstování zeleniny. V Reykjavíku mají na hlavní třídě Laugavegur dokonce vyhřívané chodníky, takže v zimě nemusejí odklízet sníh. 

 

Horká řeka
Je-li pro Island něco skutečně typického, tak jsou to horké prameny. Vývěry horké vody jsou rozesety po celém ostrově. Návštěva některého z bazénů napájených horkou vodou, je pro Islanďany na denním pořádku. Na Islandu, kde je alkohol drahý, se běžně chodí se sousedy pohovořit do vroucích lázní.



Akureyri 
Největším a správním městem severu ostrova je město Akureyri. Vysoko na kopci dominuje městu kostel Akureyrarkirkja, který je podobně jako známý kostel Hallgrímskirkja v Reykjavíku pyšným dílem architekta Gudjóna Samúelssona. Přestože město leží necelých 100 kilometrů od polárního kruhu, najdeme zde dokonce botanickou zahradu, která jistě patří mezi nejseverněji položené na světě. 



Skogafoss
Island je zemí vodopádů. Na ostrově jich najdeme skutečně velké množství. Většina z nich vyniká zejména svojí velikostí a objemem protékající vody, jiné zase tvarem či celkovým začleněním do okolní krajiny. Jedním z nejznámějších a nejkrásnějších islandských vodopádů je právě 60 metrů vysoký Skogafoss na "teplejším" jihu Islandu, před kterým se často tvoří nádherná duha.  



Erupce 1
Pro islandské vulkanology nebyla erupce sopky Eyjafjallajökull nijak zvlášť překvapivá. Díky modernímu monitorovacímu systému, který v dané oblasti zaznamenával četná zemětřesení, tušili výbuch sopky už několik měsíců dopředu. O to více byly překvapivé následky této relativně malé erupce, která následně zhroutila leteckou dopravu nad Evropou.  



Erupce 2
Tento hrozivě vypadající mrak je překvapivě tvořen pouze párou, která vzniká táním sněhu při kontaktu s lávou, která odtéká směrem od samotné erupce. Mrak sopečného popela, který způsobil zmiňované problémy s leteckou dopravou, vznikl až při druhé fázi erupce, která nastala přímo pod samotným ledovcem Eyjafjallajökull na stejnojmenné sopce. Podledovcové výbuchy sopek jsou typické velkou produkcí sopečného popela, který může být transportován vysoko do atmosféry. 



Erupce 3
Snímek nové hory, která vznikla při první erupci Eyjafjallajökullu v 1116 metrů vysokém sedle Fimmvörduháls. Po chladnoucí lávě se dalo již pár dní po erupci chodit, nicméně několik centimetrů pod povrchem byla láva ještě žhavá do ruda. Na Islandu se však nacházejí sopky, jejichž erupce v historické době dosahovaly nesrovnatelně větších rozměrů, třeba jako sousední Katla.



Dimmuborgir 
Skalní město Dimmuborgir, neboli “temné hrady”, je jednou z mnoha přírodních aktrakcí v okolí jezera Mývatn na severu Islandu. Černá barva dramaticky formovaných lávových věží a skalních oken v zimě ještě více vyniká díky kontrastu s bílou sněhovou pokrývkou. Skalní formace Dimmuborgir vznikly přibližně před 2300 lety a jsou pozůstatkem jezera z tekuté lávy, ve kterém díky odpařující se páře z bažinatého podloží ztuhly tyto bizardní útvary.      



Zimní stop
Objet Island stopem v zimě je šílený nápad, ale dá se zvládnout. Zatímco na jihu v Reykjavíku již rozkvétaly první jarní záhony, na severu ještě stále vládla zima. Nejvíc beznadějnou situací bylo se dozvědět, že kvůli hustému sněžení byla hlavní silnice, na níž právě čekáme na auto, dočasně uzavřena. Nezbývalo než doufat a čekat. 



Polární záře
Polární záře je skutečným přízrakem severské zimy. Během dlouhých nocí tančí po obloze nad zasněženými horami. Pozorování polární záře patří k vrcholným zážitkům, jež Vám může zimní Island nabídnout. Mimo absolutně jasné oblohy a příhodné sluneční aktivity je k jejímu spatření zapotřebí i nutná dávka štěstí.