lang-icon

Peru - praktické informace z cesty

Publikováno na cestovatelském serveru Hedvábná stezka (6.11.2014)
Informace jsou z léta roku 2014.

Vítejte v třetí největší zemi Jižní Ameriky, kde si v její severní části můžete hrát na dobrodružné novodobé archeology, ve střední části se můžete týdny toulat v horách jako vysokohorští Robinsoni a nakonec v jižní části vás bohužel čeká nedobrovolná hra na bílé chodící peněženky. Peru je také velmocí, co se týče horkých pramenu. Tato země má rozhodně toho hodně co nabídnout.

Délka pobytu, volba termínu, počasí
58 dní (26 nocí v hostelu, 26 ve stanu, 5 v nočním buse). Peru jsme navštívili v hlavní trekové sezóně (13.7. až 8.9.). Peruánské velehory jsou často vychvalovány díky velmi stabilnímu počasí se slunečnými dny. Již v srpnu je ale nutno počítat s občasnými sněhovými bouřemi. U moře je během našeho léta, ale často depresivní mlha.

Highlights:
Alpamayo base camp trek – Týdenní trek napříč zaledněným pohořím Cordillera Blanca. S dobrou mapou není třeba průvodce, turistů je zatím pomálu. Zato scenérie jsou jako z vysokohorského snu. Navíc trek začíná i končí v horkých pramenech! Doporučujeme!



Laguna Parón a Laguna 69 – Dvě krásné vysokohorské laguny v Cordillere Blanca, ideální na kratší výlet s jednonočním přespáním. Jezero Parón je ze všech stran lemováno zaledněnými šestitisícovkami, určitě doporučujeme dojít až ke konci jezera s výhledem na dokonalou pyramidu Artesonraju (6025 metru). Úžasné místo, Paron is the best!



Trek Cordillera Huayhuash circuit – Krajinářsky jistě jeden z nejhezčích treků světa. Přibližně desetidenní okruh kolem druhé nejvyšší hory Peru (Yerupaja 6634m) či Siuly Grande z legendárního filmu Pád do ticha vás dovede v těsné blízkosti ledovců a jezer k fenomenálním výhledům. Jen kdyby nám ti místní nekazili každý den výběrem poplatků za průchod jejich údolím či osadou.


Trek k pramenům Amazonky – Zajímá vás geografie? Znáte pana profesora Jánského? Chcete si odpočinout od davů turistů jižního Peru? Pak je několikadenní trek pustou krajinou kolem vulkánu Mismi tou pravou volbou. Řička Carhuasanta byla právě díky českým vědcům označena za pramen největší řeky světa.



Machu Picchu – Je drahé, extrémně turistické, ale přesto stále nádherné. Východ Slunce nad proslulými ruinami dostane i toho největšího skeptika!



Arroz con leche – Sladká rýžová kaše, kterou prodávají teplou ve stáncích ve vyšších nadmořských výškách, je vynikajícím dezertem a sladkou tečkou po vydatné večeři.

Ceny a náklady
Peru je tak středně levnou zemi. Při volbě toho nejlevnějšího ubytování nás to vyšlo průměrně 110,-Kč na noc na osobu (25-30 solů pro dvě osoby). Strava je hodně levná - obědové menu s polévkou vyjde na 5-6 solů, 1 kuřete + hranolky 7- 8 solů (v létě 2014 vyšel 1 sol na 7,5 Kč). Pivo 650ml za 4-6 solů, kousek dortu 2 soly. Benzín stojí oproti Ekvádoru či Bolívii, kde je litr za 10,-Kč, kolem 30,-Kč. To se samozřejmě odrazí i na vyšších cenách dopravy - autobusu. Ceny jednotlivých společností se ale často výrazně liší, a to až trojnásobně. Vyplatí se proto optat se na nádraží u více okýnek. Ano, za Machu Picchu člověk musí trochu zaplatit. Samotný vstup stojí 126 -140 solů, nejlevnější varianta návštěvy ruin vyjde tak na 100 dolarů (vlak k Machu Picchu je extrémně předražený, většina baťůžkářů volí alternativní cestu minibusem k Hydroelectricu za cca 40 solů a pak pěšky po kolejích do městečka Agua Calientes pod MP). Tím to ale nekončí, na jihu Peru se hodně podražilo, hlavně tedy vstupy kamkoliv.Na památky do „Posvátného údolí Urubamby“ se prodává pouze společný lístek na všechny dohromady za 70 dolarů, nelze koupit jednotlivě. Kanon Colca = 70 solů!!! Poplatek za vstup do NP Huascarán naštěstí na treku Alpamayo nikdo nevybíral. Cordillera Huayhuash – poplatky za celý okruh se vyšplhají celkem až na cca 200 solů na osobu!! Naštěstí se to dá ještě lehce usmlouvat, my nakonec platili 200 solů za dvě osoby. Internet je ale v Peru velmi levný 1 hodina = 1 sol.

Náklady na den (bez suvenýrů): Celkově 18400,- Kč na 58 dnů / průměrně tedy 320,-Kč / den

Lidé
Díky rozvinutému turistickému průmyslu to vypadá, že jsou Peruánci hodně natěšeni na příval peněz od turistů. Rádi si nechají za cokoli zaplatit, smlouvat naštěstí není problém. Pozor především na řidiče autobusu či taxíku, kteří v cíli účtují jízdné i za batohy. Popřípadě místo aby vrátili drobné, skočí do auta a odjedou. S focením lidí jsou stejné problémy, jako jsme zažili v Ekvádoru, lidé se fotit prostě moc nechtějí. Navíc v Peru se někdy nechtěli nechat fotit ani za peníze.

Bezpečnost
Situace vypadá stabilizovaně (rok 2014), nezaznamenali jsme žádné náznaky větších problémů. Samozřejmě volně odložený příruční baťůžek na přelidněných místech (restaurace, autobusák), na místě dlouho čekat nebude. Jako jsme byli svědky okradení turistů v městě Ca během jejich oběda.

Celkový dojem
Peru je již hodně turistická země, zejména jih – dá se říci, že směrem na jih od Limy přibývá turistů, ceny jdou nahoru a přibývá poplatků. Naopak sever Peru nabízí autentické zážitky za nižší cenu. Peruánské hory nabízejí prvotřídní treky světové kvality. V Peru mají překvapivě kvalitní a užitečné turistické informace, hledejte nápis iPeru!

Historka na závěr
V Peru to vypadá, že již vše na nějaké úrovni tak nějak funguje. Přestože jsme v Peru strávili hezké dva měsíce, žádnou vyloženě punkovou příhodu nám tato země bohužel nepřinesla. Nejhezčí historka se nám přihodila nedaleko Arequipy, když jsme vyrazili hledat prameny Amazonky. Ve výchozí vesnici Tuni se k nám z ničeho nic připojila fenka. Zůstala s námi i přes noc. Oblíbila si nás, stejně jako my ji. Pojmenovali jsme ji stylově Amazonka. Doprovázela nás celý pětidenní trek, našla s námi prameny své jmenovkyně, cpala se nám v mrazivých nocích do stanu. Místo, aby nás ochraňovala před štěkajícími psy od pastevců stád lam, schovávala se nám zbaběle za záda. Byla výborným parťákem. Když jsme trek končili a stopli si džíp do města, Amazonku jsme vyhodili na korbu, abychom ji zase v Tuni vysadili. Seskočila, ohlédla se po nás, my ji zamávali a ona běžela zase domů.

Anebo možná ještě tahle: Přijdeme do hostelu a ptáme se, kolik stoji ubytování pro dva. „A chcete pokoj s dvěma postelemi, nebo s jednou velkou manželskou?“ „No raději tu manželskou,“ říkáme, bývá totiž levnější.  „Jo, tak takový pokoj nemáme“. :D